Určování větný členů
nejprve určit podmět a přísudek
Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný za podstatným jménem a často tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!
Předmět - ptáme se pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).
U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí.
PODMĚT
PO
Kdo? Co?
Auta přijela na křižovatku.
PŘÍSUDEK
PŘ
Co dělá podmět?
Auta přijelana křižovatku.
PŘEDMĚT
PT
Pádové otázky kromě 1. pádu
Myslivec viděl lišku.
PŘÍVLASTEK SHODNÝ
PKS
Jaký? Který? Čí?
Dřevěná tyč spadla.
PŘÍVLASTEK NESHODNÝ
PKN
Jaký? Který? Čí?
Tyč ze dřevaspadla.
DOPLNĚK
DO
Rozvíjí 2 větné členy
Pes ležel vyčerpaný.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA
PUM
Kde? Kam? Kudy? Odkud?
Šel do lesa.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU
PUČ
Kdy? Jak dlouho? Jak často? Od kdy? Do kdy?
Včera šel do lesa.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU
PUZ
Jak?
Tvářil se vesele.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINY
PU PŘÍČINY
Proč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu?
Díky tréninkuvyhrál závod.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU
PU ÚČELU
Proč? Za jakým účelem?
Kvůli nemocinešel do školy.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRY
PU MÍRY
Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Do jaké míry?
Děda byl velminemocný.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKY
PU PODMÍNKY
Za jaké podmínky?
Za deštězůstaneme doma.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY
PU PŘÍPUSTKY
I přes co?
I přes zákaz šel ven.