Věta jednočlenná, dvojčlenná, větný ekvivalent

Věty jednočlenné (bezpodmětné)

Nemají podmět a přísudek. Základem těchto vět je pouze slovesný tvar určitý. 

Pokud nevíme může pomoci říct si místo podmětu - ono (ono mě píchá v zádech, ono zahřmělo...)

Nejčastějšími typy jednočlenné věty jsou:

Tělesné stavy

Píchá mě v zádech.

Přírodní jevy

Stmívá se.

Zahřmělo.

Pořád jen prší.

Duševní stavy

Je mi smutno.

Smyslové vjemy

Ve střeše skřípe.

Hučí v kamnech.


Věty dvojčlenné

- mají podmět a přísudek (klasické věty)

Viděla jsem krásný obraz.
Na hodině jsme probírali těžkou látku.
Nesmím chodit domů pozdě večer.

Větný ekvivalent

Není v něm žádný určitý slovesný tvar. Není to věta, protože nemá přísudek. 

Fuj!

Jo.

Neklepat!

Čekat u přechodu!

Kvetoucí rostlina.

Kouření zakázáno 

Smíšené zboží


zdroj: https://www.pravopisne.cz/2013/02/pravidla-vety-dvojclenne-jednoclenne-a-vetne-ekvivalenty/ (upraveno).

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky